Petr Tuma

Příběh

Napsala Zuzana Marešová:

I Petr Tuma, náš zakládající člen, podstoupil sérii osobnějších otázek, na které odpovídal při šroubování pod umyvadlem. Rád je při práci v jeho oboru zkráceně označovaného jako vodo-topo efektivní, aby mohl rodině dopřávat jeho přítomnost a čas jako správný táta, manžel a kdo už byl u Tumových doma, ví, že spolu s rodinou jsou náležití hospodáři – chovatelé celé řady domácích zvířat.

Začneme kdesi v minulosti, když bylo Petrovi asi 12 let viděl při rekonstrukci vody na baráku, jak instalatéři montují, a tak měl už od té doby ve volbě povolání jasno. Podniká už víc než 18 let. Za poslední rok, co se vlivem světového dění hodně projevila snížená schopnost lidí platit, se také dostal mezi ty, kterým to aktuální dění podnikání dost zkomplikovalo.

To by ale nebyl Petr, kdyby se z toho nedostával převážně s úsměvem na tváři (nebo aspoň na duši), vždy se snažil, aby lidi kolem něj měli pozitivnější přístup, protože to je základ. Jeho životní motto totiž zní:

„Dobrá nálada ti v práci hovno pomůže, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet.“

Každopádně umývadlo v mé kanceláři přesunul velice profesionálně, takže v tomto oboru je určitě člověkem na správném místě.

Ovšem kromě práce je Petr velmi známý tím, že rád pomáhá druhým. Zastává názor, že se počítá každá pomoc. Velmi ho potěší, když i třeba babička vyjádří, jak je ráda, že se o ni někdo stará nebo zajímá. Kdyby si člověk v rodině nepomáhal, tak snad ani nežije.

A rodina, tu má Petr ceněnou velice vysoko. Vlastně se ke každému snaží chovat, jakoby byl v rodině, protože tak bychom se přeci k sobě měli chovat navzájem, aby bylo na světě líp. A tím je Petr příkladem i v domácnosti. Za poslední měsíce jim přibývá čím dál víc zvířat, o které se s rodinou hezky starají. Naposledy nás uvítal vepřík, mohli jsme si prohlédnout ovce, králíky, kuřátka a na Facebooku jeho děvčata inzerují koťata i štěňata, podle toho, čeho je zrovna přebytek. K této mini-farmě prý motivovala hlavně mladší dcera, která se v současnosti vzdělává na veterinářku.

Každopádně i Petr má rozhodně ke zvířatům vřelý vztah a je přesvědčený, že když se nebudeme starat o zem, zvířata, půdu, brzy vyhyneme. A přidává poznatek, že zvířata nemají tu zákeřnost, co někteří lidé. Když se k nim člověk chová slušně, tak to oplácejí. U lidí si člověk musí dávat bacha, doporučuje mít na všechno smlouvy.